Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
29.4.: Žena, kterou ve žďárském útulku pokousal pes, zemřela

29.4.: Zamilované páry budou na pelhřimovském festivalu vyzváni k vzájemnému sežrání

29.4.: Z policejního deníku: muž nalezl granáty různých ráží z druhé světové války; opilý cyklista boural

29.4.: V Okříškách srazil rozjíždějící se vlak osmačtyřicetiletého muže, na místě zemřel

29.4.: Motorkář na Pelhřimovsku zemřel po střetu s traktorem

29.4.: Jarmark, zaplétání máje i folklorní soubory na jihlavském náměstí o víkendu

28.4.: Z policejního deníku: zloděj ukradl z náklaďáku, kde spal řidič, batoh s penězi i doklady; motorkář utrpěl při nehodě těžké zranění, do nemocnice jej transportoval vrtulník

28.4.: O Filipojakubské noci hrozí na Vysočině nebezpečí požárů, bude sucho a foukat. Hasiči nabádají k opatrnosti při rozdělávání ohňů

28.4.: Malý-velký herec a poeta Jiří Krytinář

27.4.: Vláďa Votřel ze záchranné stanice v Pavlově bude závodit na paralympijských hrách v Paříži

27.4.: Speciální zábavně naučný dětský program Po stopách elektřiny v jaderné elektrárně v Dukovanech

27.4.: Prvomájový čas na zámku v Červené Řečici

27.4.: Ohrožené zrzohlávky rudozobé dorazily do táborské zoo až z Francie

27.4.: Muž z Vysočiny, který odešel z brněnské nemocnice, byl nalezen bez známek života

27.4.: Heulosem v Jihlavě opět proběhnou světlušky

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Jihlavské letopisy Ladislava Vilímka:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek L. Vílímka...
Vydáno 3.1.2013
Ohlédnutí za Golemem
Něco se člověku přihodí takřka denně. Třeba rozvázaná tkanička u boty. Něco jen občas. Na sporák postavím konvici s vodou, ale zapnu vedlejší plotýnku. Jsou ale příhody vzácné. Pozoruhodné. Náhodné, ale zůstanou ve vás navždy. To když uprostřed velkoměsta potkáte člověka, jehož jméno vás rázem uvrhne do dávné historie. Vnuk mě představil svému vzácnému příteli z archivu. Prezidentu spolku La Mesa Historical Society, panu Aaronu Landauovi. Že vám to jméno vůbec, ale vůbec nic neříká. To neříkejte. Hned vás o tom přesvědčím.
Kdo by neznal rabi Löwa. Pražského rabína z doby císaře Rudolfa II.(1552-1612). Kdo by neznal legendu o Golemovi. Hliněné monstrum obrovské síly, které císařův pekař ovládl a pro celou Prahu začal péci obzvláště vypečené rohlíčky a chléb. Tak to bylo ve filmu Jana Wericha, kde jsme si v závěru slibovali, že všichni všechno všechněm dáme, ale nedali ... Ta legenda ale končí jinak. Rabi Löw poručil Golemovi, aby si jednoho dne šel odpočinout na půdu Staronové synagogy a ve spánku jej proměnil v prach. Tak to učinil stvořitel Golema, rabi Löw, tak to činí Stvořitel tam kdesi nahoře dodnes. Jednou se i po nás zapráší. Ale mělo by po nás zůstat něco víc, než jen prach, nemám pravdu. Ale vraťme se ke Golemovi. Po jeho zničení rabi Löw navždy zakázal všemu svému lidu návštěvu půdy Staronové synagogy. A pozor, teď přijde ten zvláštní okamžik související s mým současným setkáním v San Diegu. V 18.století došlo k porušení Löwyho zákazu. Tehdejší vrchní pražský rabi Jecheskel Landau, zvaný také Noda bi Jehuda, nechal si zhotovit velký žebřík a vstoupil jako první na půdu Staronové synagogy, aby místo prozkoumal. Traduje se, že tam nepobyl dlouho a když slezl na zem, byl bledý, chvěl se po celém těle, nikomu se ani slůvkem nezmínil, co že tam viděl a opět zakázal vstup na půdu synagogy. A teď už jistě tušíte, že pan Aaron Landau, žijící toho času v San Diegu, je potomek rabi Landaua, pražského rabína. Rod pocházel z německého města Landau a odtud bylo nakonec odvozeno i jejich příjmení. Žel, tajemství půdy se ani další Landauovi potomci nedozvěděli a tak dnes víme, že když ve 20.století badatelé prozkoumali půdu Staronové synagogy, nenašli tam nic jiného, nežli prach ...
Moje krátké povídání by mohlo být u konce, kdybych nebyl obdržel od pana Landaua dárek. Židovský kalendář na letošní rok 5774. Zajímavé listování doprovázené obrázky židovských osobností a umělců. Dnes, kdy usedám a píšu o Golemovi, je právě středa odpoledne 2. ledna 2013 a podle židovského kalendáře je 20.Tevet 5774. Stránku doplňuje známý obrázek mladé italské dívky od židovského malíře Amedeo Modiglianiho (1884-1920), který zemřel 25.ledna 1920.
Ladislav VILÍMEK


Z jihlavských letopisů:
Pro servery Regionalist a iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Z jihlavských archivů...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)