Moje listování starou kronikou jsem nazval svátečním listováním. Snad jsem byl inspirován povzdechem našeho pana presidenta nad malým zájmem veřejnosti o náš nejvýznamnější svátek, vznik samostatného státu, Československa. A co naši předkové. Jak slavili tento den. A tak jsem otáčel zažloutlý list po listu, až jsem dolistoval k prvnímu zápisu:
Psal se rok 1928.
28.10. 10. výročí vzniku Československé republiky. V kostele byly slouženy slavnostní bohoslužby. Na veřejných budovách - škole, poště, budově obecního úřadu a faře byly vyvěšeny vlajky.
A listoval jsem a hledal další zápis. Trvalo to dost dlouho, ale, kdo hledá, najde.
Psal se rok 1934.
27.10. Místní skupina Národní jednoty pošumavské uspořádala vzpomínkovou slavnost k ukončení světové války a na památku palých. Slavnostní průvod prošel od obecního mlýna k pomníku padlých, kde byly proneseny slavnostní projevy. Před pomníkem zaujala místo místní letopisecká komise spolu s několika účastníky války. Zahrádka kolem pomníku byla na žádost místní obce otevřena a osvětlena. Na výzvu pořadatelů byla osvětlena i okna v domech.
Německému kronikáři se do zmínky o založení Československa evidentně moc nechtělo, ale lepší něco, než vůbec nic. Sláva byla a každý si ji užíval po svém. Dnes by to bylo komplikovanější. Pomník padlým ve Vyskytné byl po válce zničen a dnes je ono místo prázdné. Stávají tady popelnice na separovaný odpad.
Psal se rok 1935.
27.10. Oslava státního svátku Národní jednotou pošumavskou v N. Vyskytné. Byl naplánován pochodňový průvod s hudbou. Pro silný déšť musela být oslava uskutečněna v hostinci. Oslavy se zúčastnilo obecní zastupitelstvo, rovněž zástupci německých spolků a korporací.
Počasí nepřálo ani dalším dnům, pršelo i na Dušičky.
Psal se rok 1936.
28.10. Státní svátek : Slavnostní bohoslužby v kostele, účast německého sboru dobrovolných hasičů z Vyskytné, Jiřína a Bílého Kamene. Večer pochodňový průvod českých spolků a škol obcí. Položení základního kamene k nové české škole, potom český taneční věneček ve Wittkově hostinci. Německá oslava ve Franzově hostinci byla uspořádána obcí a místním německým vzdělávacím výborem. Slavnostní projev pronesl učitel Neumeier, pěvecká čísla pěvecký kroužek německého kulturního spolku.
Psal se rok 1938.
27.10. Odstrojování a propouštění vojáků pokračuje pomalu. Státní svátek 28. října odpadl.
A potom už nic než jásání nad příchodem německého pořádku. Poslední zápis v kronice je opatřen datem 1.10.1940 a uvádí: Od 1. října se ruší přísušnost obce k Oberlandratu okresu Německý Brod a přiděluje se k Jihlavě.
Ani jsme si té slávy moc neužili. A těch zápisů ještě méně. Nelze se divit. K tomu by bylo zapotřebí pročíst si pozorně celou kroniku bývalé Německé Vyskytné, dnes Vyskytné nad Jihlavou.
Napadlo mě zalistovat v nové obecní kronice. Začala se plnit zápisy od r.1946. Pořádná to kniha. A listování nebylo jednoduché. Stránky veliké, papír tuhý. List po listu jsem pozorně pročítal. Z úspěšného budování až oči přecházely. No, konečně, to to trvalo. V r. 1988 kronikář Josef Dvořák krátce zaznamenal: Předseda MNV připoměl nastávající rok jako rok významných výročí, 40. výročí únorových událostí, 70 let samostatnosti ČSR. A pak že se neslavilo...
Letošní sváteční den bylo krásné podzimní počasí. A aby bylo ještě krásněji, zametl jsem hned po ránu spadané listí kolem chalupy.
Zametám takřka každý den. Navzdory tomu, že listí stále padá. To aby bylo pořád krásně. Rounek je malá ves. Nemáme veřejných budov, kde by se ve svátky třepotaly státní vlajky. To ve Vyskytné se vlajka třepotá. Na obecním úřadě. U nás se slavnostně třepotají jen větve stromů a prádlo na sušácích a na šňůrách.